Nedaleko návsi v klidné středočeské vesničce se ukrývá malý rodinný dům. Dům je koncipován jako víkendové bydlení pro čtyřčlennou rodinu a výhledově potom jako trvalé bydlení pro dva. Stojí na rozhraní dvou výškových úrovní pozemku – níže položené severní vstupní části a výše položené jižní zahrady. Tvar objektu je vytvořen tažením profilu tradičního venkovského domu po zalomené trajektorii vyplývající z terénního zlomu. Tímto řešením je umožněn vstup do domu v nižší úrovni od vstupu na pozemek a zároveň výstup z hlavního obytného prostoru na výše položenou úroveň zahrady.
Spodní úroveň domu obsahuje vstup, dětskou hernu a technickou místnost. V horní úrovni je potom hlavní obytný prostor otevřený do zahrady prosklenou stěnou v jižním štítu a dále ložnice orientovaná na sever. Mezi tyto prostory je v centrální části domu vložen velmi kompaktní blok zázemí sdružující koupelnu, WC, šatnu a kuchyňskou linku. Obývací pokoj a ložnice jsou otevřeny do prostoru sedlové střechy, nad blokem zázemí je galerie, přístupná po schodišti a sloužící jako pracovna či příležitostná ložnice.
Princip tvarování domu je zdůrazněn materiálovým řešením exteriéru i interiéru. V obou případech jsou všechny povrchy definované tažením – tedy boční obvodové stěny a střecha – provedeny v jednotném materiálu. Pro vnější povrchy je použit falcovaný plech, pro povrchy vnitřní pak dřevěná prkna. Ostatní plochy domu – štítové stěny a interiérové stěny bloku zázemí – jsou provedeny v bílé barvě.
